Kateřina Koňaříková, Nikola Bednáriková – tanečnice, lektorky a choreografky, které v listopadu navštíví Olomouc. Jaký je jejich pohled na tanec, co považují za úspěch nebo kde pořád berou inspiraci na nové choreografie? To vše se dozvíte v následujícím rozhovoru …
Po téměř dvouleté pauze do 331 Dance Studia Olomouc zavítají Káč & Nikki (Kateřina Koňaříková a Nikola Bednáriková), což jsou oblíbené tanečnice, které v minulosti měly v Olomouci několik víkendových lekcí MTV Dance. Na tuto tradici navážou v neděli 27. listopadu 2016 (přihlásit se můžete tady). A protože se jedná po tak dlouhé pauze o poměrně významnou událost, zeptali jsme se při této příležitosti holek, jak se vlastně mají. V následujícím rozhovoru se vám tak pokusí přiblížit jejich pohled na tanec.
Články nenalezeny
Káč & Nikki: Výhry na soutěžích nejsou důvodem, proč tancujeme
Jak dlouho už se tancování věnujete a jaké všechny taneční styly už jste vyzkoušely?
Káč: S tancem jsem začínala už v šesti letech, když mi tenkrát na táborové diskotéce navrhla vedoucí, jestli se k nim nechci v září zapsat do tanečního kroužku. Začínala jsem s disco dance a scénikou. Na Street Dance jsme tenkrát přešli, když mi bylo asi 13 roků. Od té doby jsem zkusila snad skoro všechno – Hip Hop, House, Locking, Popping, Waacking, Vogue, Dancehall, Contemporary, … No poskládalo se toho za ty roky už dost :-)
Nikki: Tanec vstoupil do mého života již před třinácti lety. Tanečních stylů jsem vyzkoušela nesčetně, ale nejvíce mě oslovily ženské styly právě jako MTV Dance a Waacking.
Co je pro vás v dosavadní taneční kariéře největší úspěch?
Káč: Naše děti ve skupině. Jejich zapálení pro tanec. To, že nám vždycky dokážou vrátit naši investovanou energii do nich. Že jsme si vybudovali v malém městě svoji vlastní komunitu lidí, na které se navzájem můžeme spolehnout a sdílet spolu lásku pro tanec.
Nikki: Neženu se za vysokými cíli. Své úspěchy vidím ve svých dětech. Úspěch ale rozhodně nevnímám v podobě výher na tanečních soutěžích, ale v emocích, které mi děti skrze sebe předávají. Na konci školního roku vždy bojuji s dojetím a ačkoli si říkám, že se začnu věnovat více sobě, tak mě veškerá závěrečná vystoupení naprosto zlomí. Ten pocit je nepopsatelně nádherný. A ta vděčnost za tu chvíli dech beroucí.
A čeho byste v tancování ještě chtěly dosáhnout?
Káč: Nemám žádné velké cíle. Dělám to, protože mě to baví a naplňuje. Jen doufám, že to vydrží a bude mě to pořád plnit tou energií do života :-)
Nikki: Člověk nikdy neví, co jej ještě čeká. Osobně své plány do budoucnosti směřuji již trochu jiným směrem. I když, kdo ví :-)
Kde čerpáte inspiraci pro své taneční choreografie?
Káč: Hlavně v hudbě. Potom ty internety :-D, videa a lidi kolem mě.
Nikki: Jednoznačně v hudbě. Jakmile slyšíte skvělou hudbu, začnete okamžitě tančit. Tedy alespoň já to tak mám :-) Samozřejmě obrovskou inspirací jsou pro mě mnozí tanečníci, ale i zpěváci, kteří jsou mnohdy lepšími tanečníky než zpěváky :-) Na YouTube člověk najde také spoustu inspirace. Ale prosím nikdy nekopírujte vazby ani choreografie. Začátky jsou vždy těžké, ale nakonec se píle vyplatí.
Jak často vlastně trénujete (ať už sebe nebo ostatní) a kde?
Káč: Přes týden mám asi pět tréninků a potom o víkendu, když je čas, se většinou sejdeme s holkama a trénujeme na různá vystoupení.
Nikki: V letošním roce mám pod svým vedením čtyři taneční složky různého věku. Od nejmenších dětiček až po pubertální dospěláky, což je mnohdy velká dřina. Nyní působím jako lektor a choreograf v ZUŠ Alfréda Radoka ve Valašském Meziřící, kde mám lekce Street Dance. V minulém roce jsem se navíc věnovala dětičkám ze školičky, se kterými jsme postoupili do finále Mateřinky, které se konalo v Nymburce.
Jakou radu byste daly začínajícím tanečníkům, aby to v tancování dotáhli co nejdál?
Káč: Nepřestávej.
Nikki: Tancuj srdcem. Nenech se nikým nutit do věcí, které ti jsou nepříjemné. Buď sám sebou a vytvoř ze sebe originál.
