5 odpovědí na základní otázky o tanci

Co je to tanec? Je to sport nebo umění? Kdy vznikl? Kdo je v tancování nejlepší? Prozradíme vám, co jste kdy chtěli vědět o tanci …

Říká se, že tanec je starý jako lidstvo samo. A je na tom mnoho pravdy. Je dokonce prokázáno, že lidské tělo nedokáže netancovat, když slyší hudbu – automaticky dělá mikro pohyby, které si ani neuvědomíme. Tanec k nám prostě patří, ať chceme nebo ne. I proto toho už o tanci bylo mnoho napsáno a věříme, že ještě více napsáno bude, mimo jiné také na našem tanečním blogu. Dnes se ale zaměříme na pár základních otázek o tancování, které určitě napadly každého z vás.

Víme, co jste kdy chtěli vědět o tanci

Je úplně jedno, jakým stylům tance se věnujete, jestli Hip Hopu, House Dance, Dancehallu … nebo naopak modernímu a současnému tanci. Určitě vás někdy napadly otázky typu „jak je tanec starý“ nebo „kdo je vlastně úplně ten nejlepší tanečník“? Věříme, že stejně jako my o tanci docela často přemýšlíte. Proto dnešní článek věnujeme odpovědím na úplně ty nejzákladnější otázky o tancování.

Co je to tanec?

Tanec je rytmický pohyb těla, obvykle na hudbu a v daném prostoru, za účelem vyjádření myšlenky nebo emocí, uvolnění energie nebo prostě potěšení z pohybu samotného. Univerzální a přesný popis toho, co je to vlastně tanec, ale neexistuje. Každá kultura totiž tanec vnímá jinými způsobem. Pro někoho je tanec komunikační prostředek, pro dalšího projev svobody, někdo o tanci mluví především jako o zábavě (hobby), atd. Jednu konkrétní definici, k čemu tanec vlastně slouží, nenajdete.

Je tanec sport nebo umění?

O tanci se dá říct, že je kombinací sportu a umění. Samozřejmě jsou tance, které mají blíže k jednomu nebo druhému, celkově lze ale tancování označit jako fyzicky náročnější uměleckou formu.

Mnoho tanečníků bere tanec spíš jako sport, protože vyžaduje velkou fyzickou výdrž, silné svaly a flexibilitu. Bez ohledu na to, jakému stylu tance se věnujete, při tanci budete vždy používat všechny své svaly. Navíc v některých tanečních stylech (typicky třeba balet a současný tanec) muži často zvedají své taneční partnerky do vzduchu. Síla, kterou tanečníci potřebují, znamená, že jsou často stejně atletičtí jako fotbalisté, běžci nebo plavci.

Na druhou stranu mnoho lidí tvrdí, že tanec je umění. V tanci se totiž často projevují emoce, zobrazují postavy a vyprávějí příběhy. Tanec na hudbu je kreativní a vizuálně přitažlivý pro oči a uši, stejně jako sledování divadelní hry nebo profesionálního orchestru. V některých tanečních stylech se používají třpytivé kostýmy, scénické líčení a velké účesy, které jsou umělecké a nápadité.

Pro umění hraje v případě moderních a pouličních tanců i způsob porovnávání tanečníků a tanečních skupin. O tanci v tomto případě nejde mluvit jako o sportu z jednoduchého důvodu. Není totiž jakýmkoliv způsobem možné změřit, kdo je lepší. V jiných sportech vyhrává ten, kdo je rychlejší, dá víc gólů, atd., v tanci ale rozhoduje umělecký dojem a subjektivní pocit porotce. (Toto se netýká tanců, kde jsou povinné prvky a hodnotí se jejich technické provedení.)

Kdy vznikl tanec?

Určité formy tance se objevují již v pravěku. Nepředstavujte si ale tanec v dnešním slova smyslu. Pravěkým lidem chyběla ladnost, takže jejich taneční pohyby vypadaly velmi neohrabaně. Se starověkými civilizacemi lze spojit tancování v chrámu při náboženském obřadu, což bylo důležitým projevem uctívání bohů. O tom, že v antickém období byl tanec velmi populární, svědčí např. tančící figury, které zdobí vázy a ostatní nádoby, pocházející z antického Řecka. Postupně ale náboženských a spiritistických rituálů ubývalo a tanec začal být stále více vnímán jako zábavní prvek.

Velký rozkvět umění celkově (tanec nevyjímaje) se odehrál v období renesance. Nejvýznamněji se tanec rozvíjel nejprve v Itálii, po politickém úpadku se centrum rozvoje tance přesunulo do Francie. Postupně se od tanců bez těsného kontaktu přešlo k tzv. kolovým tancům. Na přelomu osmnáctého a devatenáctého století se objevily dva kolové tance, které představily párový tanec v těsnějším fyzickém kontaktu než kdy tomu bylo dřív. Valčík a „česká“ polka.

Nové impulzy pro další rozvoj tance představovaly taneční styly přicházející ze Severní a Jižní Ameriky. Ty vycházely z úplně odlišných společenských a kulturních poměrů, než na jaké byla evropská taneční scéna zvyklá (foxtrot, tango, později rumba, samba, swing, atd.). Velký boom pak tanec zažil po druhé světové válce, kdy se začaly rozvíjet taneční styly, které známe dnes a v dnešní době je označujeme poměrně novými pojmy Street Dance a Contemporary Dance.

Kdo je nejlepší tanečník?

Asi tušíte, že tuto otázku nelze jednoduše odpovědět. Každá doba a každý styl tance má své hvězdy.

Pokud se ale podíváme na to, kdo má největší vliv na několik generací tanečníků, pár jmen přece jen jmenovat můžeme. Např. Martha Graham („matka“ moderního tance, tvůrkyně taneční techniky Marthy Graham“), Josephine Baker (herečka, zpěvačka a jazzová tanečnice, první světová osobnost afrického původu), Gene Kelly (největší hvězda během hollywoodského zlatého věku muzikálů), José Arcadio Limón (charismatický tanečník a choreograf, tvůrce techniky „Limón“), Michael Jackson (král popu a inspirace miliónů dnešních tanečníků), Michail Baryshnikov (jeden z největších baletních tanečníků všech dob).

Kdy začít tancovat?

Tancovat můžete začít opravdu kdykoliv. V 331 Dance Studiu Olomouc máme taneční kurz, který mohou navštěvovat děti už od 3 let (Streetdance Baby), na druhou stranu máme taneční kurz pro dospělé ve věku 30, 40, 50 a více let (Streetdance Seniors).

O tanci se dá bezpochyby říct, že je to pohybová aktivita pro všechny generace. Samozřejmě jako u všech jiných dovednostních aktivit platí pravidlo, že čím dříve začnete, tím větší šanci máte někam to dotáhnout.

Jednoznačnou výhodou tance ale je, že jej v různých fázích života můžete vnímat různě. Zatímco mladí tanečníci se většinou snaží naučit co nejvíce tanečních technik, aby byli na případných vystoupeních a tanečních soutěžích co nejlepší, v pokročilejším věku tanec slouží spíš jako prostředek k pečování o své tělo i mysl, udržení zdravého životního stylu, atd.