10 věcí, které jsme se o tancování naučili za uplynulých 10 let

O autorovi článku

331 Dance Studio Olomouc

Jsme taneční škola v Olomouci, tancujeme Street Dance (Hip Hop, House, Dancehall, MTV Dance) a Contemporary Dance (moderní tanec, jazz, balet). Věnujeme se ale i Fitness Dance. Organizujeme taneční kurzy pro děti i dospělé a připravujeme také video taneční lekce

Článek byl naposledy aktualizován 1 října, 2021 .

Jako 331 Dance Studio Olomouc vyučujeme tanec 10 let. Co jsme o tancování a tanečnících za tu dobu zjistili? Hodně zajímavých věcí …

Jedenáctá taneční sezóna odstartovala, a to je příležitost ohlédnout se zpět za předchozími deseti lety. Deset let se zdá hodně, i když v tanečním světě to zase tolik není. Dnes ale nebudeme rekapitulovat, plácat se po ramenou ani nic podobného. Deset let je totiž dostatečně dlouhá doba na to, abyste o tancování zjistili leccos zajímavého. A my jsme zjistili zajímavých věcí spoustu a chceme se o ně s vámi podělit.

10 věcí, které jsme se o tancování naučili

Těchto 10 věcí jste o tancování možná nevěděli. Ani my ne. Některé z nich jsme tušili, ale pravdu ukázala až desetiletá zkušenost. Deset let, během kterých jsem vychovali přes 1600 tanečníků a tak trochu i sami sebe. Některé z poznatků jsou totiž docela překvapivé. Ale přesvědčte se sami …

  • Každý se naučí tancovat, mnoho tanečníků to ale vzdá těsně před cílem
  • Být úspěšný tanečník není to stejné jako být dobrý tanečník
  • O tom, jestli bude tanečník úspěšný, rozhodnou rodiče
  • Kamarádi jsou na tancování to nejlepší a nejhorší zároveň
  • O tom, jak rychle se tanečník zlepšuje, nerozhodují lekce v taneční škole
  • Soutěžit v tancování není nutné, ale je to dobré
  • Většina tanečníků chce vědět, co tancovat, ne jak to tancovat
  • Improvizace je pro mnoho tanečníků strašák č. 1
  • Úspěch nemusí být ta nejlepší motivace
  • Nejšťastnější tanečník je ten, který neřeší, jak tancuje

1) Každý se naučí tancovat, mnoho tanečníků to ale vzdá těsně před cílem

Jedna z věcí, které nás provází celých těch 10 let, je strach. Strach potenciálních tanečníků, kteří by se do našich tanečních kurzů rádi přihlásili, tanec se jim líbí a láká je, ale bojí se. Nejčastěji toho, že to nezvládnou nebo že se ztrapní, když jim to nepůjde. Ta část z nich, která strach překoná a přihlásí se, na prvních lekcích zjistí, že měli pravdu. Tancování jim nejde (jak by taky mohlo, když teď začali).

Očekávání je tedy splněno a začíná vnitřní boj. „Mám to vydržet? Zlomí se to někdy? Za jak dlouho?“ Mnoho tanečníků to dříve nebo později opravdu vzdá. Často to vzdají v tu nejméně vhodnou dobu, totiž těsně před cílem. Pohár trpělivosti (nebo spíše netrpělivosti) jednoduše přeteče. Přitom to, že je tento pomyslný pohár tak plný, znamená jediné: brzy se to zlomí. Ale pojďme od začátku …

Tanec je dovednost a jakoukoliv dovednost musíte natrénovat častým opakováním. Ano, můžete mít talent, v tom případě vám trénování půjde rychleji. Nebo talent mít nemusíte a trénování vám zabere více času. Důležitý je ale cíl, do kterého dojdete tak i tak, pouze za jinak dlouhou dobu. Proto je talent ve výsledku nedůležitý a nerozhoduje o tom, jak dobrý nebo úspěšný tanečník (tanečnice) budete.

Pokud už dopředu očekáváte, že vám tancování nepůjde, buďte si jistí, že tomu tak nakonec bude. Vše je totiž o nastavení v hlavě. Pokud budete k tréninku přistupovat pozitivně a budete si užívat každý malý posun, vaše cesta bude jednodušší, příjemnější a nakonec možná i rychlejší. Nemějte proto nereálná očekávání a spíš si tu cestu jen tak užívejte. O tancování brzy zjistíte, že to není sprint, ale maraton. My bychom ještě dodali, že nikdy nekončící maraton. Protože vždycky bude něco, co se budete moci naučit. A to je na tanci možná to nejhezčí.

Proto až to budete chtít vzdát, vzpomeňte si na cestu, kterou jste prošli. Nebyla by škoda ji teď zahodit? Cíl je totiž velmi pravděpodobně mnohem blíž, než si myslíte …

2) Být úspěšný tanečník není to stejné jako být dobrý tanečník

Kdybyste si měli vybrat, chtěli byste být spíše úspěšní tanečníci nebo dobří tanečníci? Že to je to samé? Záleží na úhlu pohledu, my bychom ale určitě pár rozdílů našli. Lidé většinou pracují na tom, aby byli úspěšní, protože úspěch je něco, co se dá změřit. A tomu se bohužel mnoho věcí přizpůsobuje. I v taneční komunitě se vymýšlejí různé způsoby, jak to udělat, aby bylo co nejvíce tanečníků úspěšných. Máme tu několik tanečních organizací, které organizují mnoho tanečních soutěží a rozdávají tituly v mnoha kategoriích.

Dnes se taneční školy pyšní tolika tituly mistrů a vícemistrů České republiky, že si občas říkáte, jak je to vůbec možné. To tu nikdo jiný netancuje? Samozřejmě, že tancuje. Někdo, kdo má těch titulů stejně tolik, možná víc. Je to proto, že existuje opravdu velké množství kategorií, ve kterých takový titul můžete získat. A rozdíly mezi nimi často nechápou ani samotní tanečníci. Některých tanečních soutěží se v každé z kategorií navíc účastní jen takové množství tanečníků, aby bylo téměř nemožné nějaké ocenění nezískat.

Není to ale primárně chyba tanečních organizací nebo organizátorů soutěží, spíše tlaku společnosti. Rodiče si často taneční školu vybírají podle toho, kolika tituly se pyšní, protože v očích laika je taková taneční škola dobrá. Od svého dítěte pak automaticky očekávají, že bude domů vozit medaile a poháry také. Vůbec je přitom nezajímá, co se dítě naučí nebo jak se v tancování vyzná. A to je trochu smutné.

Pokud se v taneční komunitě pohybujete dostatečně dlouho, zjistíte, že některé věci můžete dělat účelově. Můžete vytvořit taneční choreografii, o které už předem víte, že bude na soutěžích úspěšná. Pochopíte, co porotci vysoce hodnotí a prostě to uděláte. Příští rok zase a ten další zase. Poháry a medaile přibývají, rodiče jsou šťastní a tanečníci také. Tedy do té doby, než zjistí, že tancují každý rok +/- to stejné a mnoho nových věcí se nenaučili. Mohou o sobě tvrdit, že jsou dobrými tanečníky? Zřejmě moc ne, a to přesto, že jim bude viset na krku plno medailí.

Proto se vždy snažíme tanečníkům vštípit myšlenku, že úspěch je sice hezká věc, ale není zase tak důležitá.

3) O tom, jestli bude tanečník úspěšný, rozhodnou rodiče

U vlivu rodičů na tanečníky ještě zůstaneme. O tancování jsme se totiž za těch uplynulých 10 let naučili mj. i to, že rodiče hrají opravdu důležitou roli. Pozitivní i negativní. Mohou tanečníkovi nebo tanečnici výrazně pomoci, stejně tak ale mají tu moc taneční progres úplně zastavit.

Jsou totiž rodiče, kteří své děti v tancování velmi podporují. Pravidelně se zajímají o to, co se dělo na tanečních lekcích, chodí na všechna vystoupení a taneční soutěže, přihlašují své dítě na nepovinné akce v rámci své taneční školy, ale i jinde. Už jsme měli i několik tanečníků, kterým rodiče doma „postavili“ malé taneční studio, do pokoje jim nainstalovali zrcadlovou stěnu a vytvořili prostor na trénování.

Na druhou stranu existuje mnoho rodičů, které příliš nezajímá, co jejich dítě dělá. Tancování berou jen jako další kroužek, kde může jejich dítě nějaký čas být. Nezajímají se o to, co vlastně tancuje, nepřijdou se podívat na žádnou soutěž ani vystoupení. O tom, že by se jejich dítě mělo zúčastnit tréninku v jiný než předem stanovený den nechtějí ani slyšet, nehodí se jim to totiž do harmonogramu.

Asi tušíte, jaký rozdíl mezi těmito dvěma dětmi vznikne. To první tanečně poroste a velmi pravděpodobně se z něj stane v budoucnu dobrý a úspěšný tanečník nebo dobrá a úspěšná tanečnice. Druhé dítě naopak při nejbližší příležitosti s tancováním skončí. A vzhledem k tomu, že po lockdownu spojeném s pandemií COVID-19 hlásí taneční školy průměrný úbytek až 70% tanečníků, není třeba dlouze váhat nad tím, kteří rodiče převažují.

Chtěli bychom proto poprosit všechny rodiče, podporujte své děti v tancování. Nejen, že díky tomu budou mnohem šťastnější, ale to, co dělají, získá nějaký konkrétní význam.

4) Kamarádi jsou na tancování to nejlepší a nejhorší zároveň

Jeden z nejvýznamnějších benefitů tance jsou bezpochyby sociální vazby. Taneční komunita je všeobecně velmi přátelská a vstřícná, proto je celkem jisté, že si v ní tanečníci najdou nové kamarády. Jde přitom o přátelství, která jsou často dlouhodobá, klidně na celý život.

Překvapivě i kamarádství ale může mít pro tancování své nevýhody. Může se to dít v případě, že tanečník chodí do taneční školy ne kvůli tancování, ale kvůli kamarádům. Na tom by samo o sobě nemuselo být nic špatného, jenže správná motivace pro tancování to prostě není. Snadno se pak zvlášť u dětí může stát, že když kamarád / kamarádka zrovna nemůže jít na trénink, tak já budu hledat výmluvy, abych tam taky nemusel/a.

Zkrátka hlavním důvodem, proč tancujete, by vždy mělo být to, že máte tanec rádi a baví vás. Přesně tato motivace totiž způsobí, že o tancování nepřijdete z důvodů, které nebudou na vaší straně, ale na straně kamaráda nebo kamarádky.

5) O tom, jak rychle se tanečník zlepšuje, nerozhodují lekce v taneční škole

Tento bod vypadá na první pohled možná překvapivě, snažíme se ale o něm přesvědčit tanečníky téměř každodenně. Pokud se chcete v tancování opravdu zlepšovat, lekce na tanečních kurzech vám nestačí. Na nich se toho můžete hodně naučit, jenže pro výraznější taneční progres je to málo.

Je to stejné jako když se učíte cizí jazyk. Na hodinách angličtiny se naučíte nová slovíčka, poznáte správnou gramatiku, vyzkoušíte si mluvit a lektor/ka opraví vaše chyby. Jenže k tomu, aby se vám nová slovíčka vryly do paměti, abyste novou gramatiku začali pokládat za přirozenou a nemuseli nad ní tolik přemýšlet, abyste začali mluvit přirozeně a bez nervozity, k tomu potřebujete ten jazyk trénovat. Jedna nebo dvě hodiny týdně ve škole vám nestačí.

O tancování můžeme říct úplně to stejné. Lekce v taneční škole jsou tu od toho, abyste se na nich dozvěděli nové informace, vyzkoušeli si nové taneční kroky a techniky, zkusili si zapamatovat novou taneční choreografii. Natrénovat to všechno ale zcela určitě nestihnete. Ta odpovědnost, jak s novými poznatky a dovednostmi naložíte, je na vás. Můžete se k nim vrátit až za týden na další lekci, v tom případě ale polovinu věcí zapomenete a druhá polovina pro vás stejně nebude přirozená. Můžete je ale také doma každý den trénovat. Tím se pro vás nové pohyby stanou brzy přirozené, začnete je tancovat automaticky a technicky správně. Tím ulevíte své hlavě a budete mít prostor se na další lekci v taneční škole učit další nové věci.

Ne náhodou se říká, že o vašem úspěchu rozhoduje to, jak trávíte čas, kdy se nikdo nedívá. Kdy nad vámi nikdo nestojí a nenutí vás tancovat. Ten čas můžete využít jakkoliv. Ale to, čemu dáte přednost, poroste. Nestálo by za to, aby to byl právě tanec?

6) Soutěžit v tancování není nutné, ale je to dobré

Během uplynulých 10 let jsme s tanečními soutěžemi hodně experimentovali. Vyzkoušeli jsme si soutěžit hodně, vyzkoušeli jsme si soutěžit málo, vyzkoušeli jsme si i nesoutěžit. A závěr? Tanečních soutěží se účastnit nemusíte a i tak vás tanec může bavit, hodně bavit. Pokud se ale soutěží účastnit budete, tancování najednou získá nový impuls a pro vás to bude nová motivace.

Různé taneční školy mají k tanečním soutěžím různý přístup. Některé posílají začínající tanečníky hned soutěžit, jiné čekají dva nebo tři roky, než nové tanečníky ukážou světu. Taneční školy z první skupiny chtějí, aby se jejich tanečníci co nejrychleji zlepšovali, taneční školy z druhé skupiny zase dbají na svou image (nechtějí zažít neúspěch). My se klaníme k první variantě. Proč?

Taneční soutěže vám dají neuvěřitelnou zkušenost. S novými tanečníky je totiž někdy velmi náročné soutěžní choreografie tvořit. Často totiž netuší, co po nich choreograf(ka) chce a proč. Nedovedou si představit, jak to na takové soutěži bude vypadat. Nedokážou sami sebe a choreografii, kterou tvoří, objektivně ohodnotit. Netuší, jak může nervozita před vystoupením ovlivnit jejich taneční výkon. O tancování toho jednoduše zatím moc neví.

Tohle všechno jsou důvody, proč by si soutěž měli co nejdříve zažít na vlastní kůži. Ne proto, aby na ní uspěli, ale aby získali zkušenosti, díky kterým budou moci lépe pracovat na své příští choreografii. Ano, pravděpodobně nebude příjemný pocit, pokud budou jiní tanečníci o třídu lepší (proto je také vhodné přemýšlet nad výběrem prvních soutěží). Věříme ale, že při postupné cestě na vrchol si pak člověk dosažených výsledků váží víc.

7) Většina tanečníků chce vědět, co tancovat, ne jak to tancovat

Stejně jako v každém jiném odvětví, i součástí tanečních tréninků jsou věci více oblíbené a věci méně oblíbené. Věci, které vypadají na první pohled dobře a každý se je chce naučit. A věci, které jednoduše nejsou tak atraktivní. Asi tušíte, co máme na mysli. Každý chce umět ty taneční triky, které publikum na vystoupení nejvíce ocení, ale málokdo je nadšený z toho, že se na lekci musí učit techniku jednotlivých tanečních stylů. Úkolem všech tanečních lektorů je tyto věci namíchat tak, aby byl každý trénink pro tanečníky přínosný, ale atraktivní zároveň. Prostě aby se tzv. spojilo příjemné s užitečným.

Pravdou totiž je, že žádný sebelepší trik z vás dobrého tanečníka neudělá. Stejně jako z vás super cool moderní anglická slovíčka neudělají někoho dobrého v angličtině. Abyste ve svém oboru byli dobří, musíte začít tzv. odspodu, tedy od základů. Pevný základ je něco, na čem se dá v budoucnu stavět a pokud jej podceníte na začátku, bude se pod vámi nebezpečně viklat. A to v tom lepším případě.

8) Improvizace je pro mnoho tanečníků strašák č. 1

U velmi podobného tématu ještě chvíli zůstaneme. Pokud byste se tanečníků zeptali, čeho se bojí, mnoho z nich by odpovědělo, že improvizace (freestylu), tedy schopnosti tancovat bez jakékoliv předchozí přípravy. Freestyle je přitom nedílnou součástí tanečních stylů spojených s pouličním (Street Dance) i současným (Contemporary Dance) tancem. Pro mnoho tanců je improvizace dokonce jejich původní podstatou.

Důvod, proč se tanečníci improvizace bojí, je jednoduchý. Improvizace je totiž nutí vystoupit ze své komfortní (bezpečné) zóny. Najednou jim totiž nikdo neříká, kdy a jaké pohyby mají dělat. Musí to sami vymyslet a navíc teď a tady rovnou zatancovat. Pro mnoho tanečníků je to tedy velmi stresující. A to až do chvíle, kdy v hlavě dokážou přepnout z negativního postoje k freestylu na postoj pozitivní.

Jak o tancování bez předchozí přípravy přemýšlet pozitivně? Jednoduše. Improvizace je totiž velmi osvobozující. Když freestylujete, můžete tancovat, co chcete. Klidně tu nejbláznivější věc, co vás v tu chvíli napadne. V rámci improvizace totiž není nic špatně. Na rozdíl od předem naučené taneční choreografie tedy nemůžete udělat chybu. Stačí si hlídat rytmus, základní techniku daného tanečního stylu a jinak je všechno na vás.

Když si to tanečník uvědomí a naučí se s touto myšlenkou pracovat, pomyslně z něj spadne obrovský balvan. Improvizace mu najednou přijde jednodušší než kdy dřív, naučí se v tanci kreativně přemýšlet a stává se z něj tanečník, který je konečně sám sebou.

9) Úspěch nemusí být ta nejlepší motivace

Úspěch v tanci? Pro každého znamená něco jiného. Pro některé tanečníky to mohou být tituly mistrů republiky, poháry a medaile. Pro jiné může být ale úspěch i to, že se naučí nějakou novou taneční techniku nebo že nepokazí vystoupení před diváky. Ať si zvolíte laťku jakoukoliv, úspěch je vždy poděkování za odvedenou práci. Dřeli jste na sobě a vyplatilo se to.

Jenže úspěch nemusí být vždy ta nejlepší motivace. Problémy spojené s úspěchem jsou dva. Ten první je, že pokud budete chtít a dostatečně dlouho se snažit, úspěchu vždy dosáhnete. A ten druhý? Pokud uspět nebudete chtít (myslíme tím opravdu chtít), neuspějete. Co se stane, když úspěchu dosáhnete? A co, když jej dlouhodobě nebudete umět dosáhnout? Ať to dopadne dobře nebo špatně, přijde moment, kdy začnete být demotivováni. Kdy začnete přemýšlet, jestli tancovat dál.

Tyto problémy jde přitom vyřešit velmi snadno. Vždy radíme tanečníkům, aby si zvolili jiný důvod k tanci, než to, že v něm chtějí uspět. Aby hledali jinou motivaci, proč tancovat. Aby o tancování přemýšleli jako o koníčku, díky kterému aktivním a zdravým způsobem vyplní svůj volný čas. Aby je dopředu netáhla nějaká meta pomyslného úspěchu, ale fakt, že se u tance skvěle baví.

Touha v něčem konkrétním uspět totiž časem pomine. Touha prožívat zajímavý život a bavit se u toho ale nikdy.

10) Nejšťastnější tanečník je ten, který neřeší, jak tancuje

Na závěr jsme si nechali jednu možná trochu překvapivou věc, kterou jsme se o tancování za uplynulých 10 let dozvěděli. Našimi tanečními sály prošlo za tu dobu mnoho tanečníků. Někteří byli velmi šikovní, jiní průměrní a některým to ze začátku příliš nešlo. Někteří se prakticky ihned dostali do výběrových tanečních skupin, jiným se to nepodařilo ani za několik let.

O tom, jak je tancovaní baví, to ale nevypovídá vůbec nic. Často si tanec užívá mnohem víc tanečník, který zatím není až tak šikovný. Nemá od sebe přehnaná očekávání, užívá si každý trénink, snaží se zlepšovat, ale nezhroutí se, pokud mu něco nejde. To je velmi zdravý přístup, který oceňujeme. Tak trochu totiž souvisí s problémem, který jsme nastínili v předchozím bodě.

Pokud chcete být v tancování šťastní, zaměřte se na to, co vás v tanci baví. Je to možnost vypnout po celém dnu ve škole nebo v práci? Je to možnost zpotit se v rytmu své oblíbené písničky? Nebo snad příležitost vyzkoušet si něco nového? Udělejte to, co vás baví, a neřešte přitom tolik, jak vám to či ono jde nebo nejde. Pokud máte dobré úmysly, úspěch přijde časem sám. Prostě tancujte a nevzdávejte to.

O tancování se bude vždy co učit

Tanec, to není žádný sprint. Je to běh na dlouhou trať. A to je na něm možná vůbec to nejlepší. Ať budete tancovat jakkoliv dlouho, vždy budete mít co nového se naučit. O tancování je totiž známo, že se stejně jako hudba neustále vyvíjí. Na nové hudební žánry a různé fúze hudebních žánrů vznikají nové taneční styly. Tanečníci sami kombinují taneční kroky, upravují si je tak, aby byly zajímavé a oni netancovali jen základní varianty těchto kroků. To často vede k tomu, že vznikne úplně nový krok.

O tancování proto nelze přemýšlet tak, že je to dovednost, kterou se jednou naučíte a je konec. Tanec je pro mnohé každodenní součást života, životní styl. Pořád můžete něco nového objevovat a pořád se můžete tancem bavit.

Takto k tancování přistupujeme i my v 331 Dance Studiu Olomouc. Žádná taneční sezóna u nás není stejná jako ta předchozí. Ano, jsou základní techniky, kterými by si měl projít každý začínající tanečník, ale vždy se i ty základní věci dají učit různými způsoby. Proto je naprosto běžné, že různí tanečníci umí různé věci. Je to podle nás dobře, nechceme totiž vychovávat klony, ale originální taneční osobnosti.

Chcete vyzkoušet naše pojetí Street Dance a Contemporary Dance? Vyberte si některý z našich tanečních kurzů a pošlete přihlášku. Rádi vás přivítáme na našich tanečních sálech.

Zaujal vás článek? Pošlete ho dál! Budeme rádi :-)

Zařazení článku

Rubrika: 

Tipy na podobné články

Zajímá vás tanec? 331 Dance Studio Olomouc vám pomůže!

Chci se naučit tancovat

Přidejte se k nám buď přímo v Olomouci nebo prostřednictvím tanečních kurzů online kdekoliv v České republice.

Chci se v tancování vzdělávat

Posuňte svou taneční osobnost na vyšší úroveň. Studujte historii tance, taneční styly, seznamte se s tanečními osobnostmi. 

Chci tanec vyučovat

Sdílejte své nadšení pro tanec s ostatními

a staňte se tanečním lektorem nebo taneční lektorkou. 

Chci taneční vystoupení

Objednejte si na svou akci taneční vystoupení nebo si nechte připravit choreografii podle vašich představ.